foto zde: palis33.rajce.idnes.cz/Sarovec_15.10._2016/
Sárovec, to je jistota, jako že na podzim padá listí. Naše poslední vyjížďka, pak příjde Ježíšek.
Letos poprvé trochu jiný. Nevezl nás můj Caddy 65, který nás na jaře opustil. Jedeme jen na skok. Jen mladý Fox a Oldsem se chystá na celonoční bdění. Zase je s kým. Na Sárovec se vrací kamarádi, jak dobří holubi. Neváhají překonat stovky kilometrů. Je to atmosférou místa, ale hlavně lidmi, kteří ji tvoří a mají si co říct. Někomu stačí pár hodin, někomu vydrží dlouho do noci. Na čase nezáleží. Záleží na obsahu a srdečnosti, se kterou jsou slova pronášena a ke komu. Tím je Sárovec výjímečný. Proto se lidi na něj těší jako já. Odpočnou si totiž za těch pár hodin od těch obyčejných keců, kterých lítá všude okolo na tuny. Dívá se při tom na tváře, se kterýma je mu dobře. Tak to je Sárovec. Kéž by člověk měl takových Sárovců víc, do zásoby, na celý rok, než se zase sejdeme.