Setkání historických vozidel a vozidel TATRA 11.8. 2018

foto zde: palis33.rajce.idnes.cz/Setkani_historickych_vozidel_a_vozidel_TATRA_11.8._2018/

    Amerikou k Tatrám.

     Až tak to zase nebylo. Tedy, pokud jde o naše bývalé nejvyšší Hory. Ty Tatry byly na podařené akci ,,Memoriál Františka Proseckého sen.” V Bystřici nad Pernštejnem. Takže Vysočina. Kouzelné místo. Zvlášť letos, kdy se kraje předhánějí v opravách silnic nižších tříd. Pak Vás objížďky honí ze II. na III., ba až na IV. a někdy na cestu pamatující keltské osídlení. Prostě krásné silničky Vysočiny, nahoru, dolů, vše v serpentinách, prostě dělané na šestimetrové ameriky, dva metry široké.

     Špičkové počasí a nádherná příroda. Sobotní slunce ani moc nepere, jak v uplynulém týdnu. Paráda. Bystřické náměstí je plné. Každý si přijde na své.

Hlavním lákadlem jsou však Tatry. Je zbytečné jmenovat jednotlivé typové označení a přezdívky. Podívejte se sami v galerii. Ostatní značky, ale také nezapadají. Evropští veterání, ameriky, vojenská produkce, traktory, motorky. Vše na jednom náměstí. člověk se neubrání vzpomínkám. Stříbrná Škoda 1200 sedan mi padá do oka hned při příjezdu.  Přední lavice, na které jsem v šedesátých letech jezdil s mámou a tátou, jako dnes Max s dědou a babičkou v Cadillacu.

Koukám na ni skrz okénko, zda se dnes tři vejdeme. Těžko. Nezdržujeme se dlouho. Jsme tři ameriky na výletě a program pokračuje. Ve Svratce je “Retroden”.

Takže na sever. Opět serpentiny, Dalečín Jimramov, Sněžné, Milovy. Posledně jmenované jsou mému srdci nejbližší. Prázdniny svého pionýrského věku jsem strávil na táborech pod Drátníkem u malého milovského rybníku. Tehdy to byl takový malý ráj na Zemi. Nikde nikdo. Jen zbloudilý turista se těšil na ,,Samotínský vánek”. Pamětníci pamatují a se slzou v oku vzpomínají. U velkého rybníka obědváme. Jsou prázdniny a lidí zde jak na Wall Street v pracovní den.

Přesto se najíme, jedna společná fotka na hrázi rybníka a hurá do Svratky. Jedeme včas, takže zaparkujeme. Program nabírá na otáčkách. Vrcholem jsou sestry Elefteriadu. Muzika našeho mládí. Když má člověk na začátku věku šestku, tak je už na co vzpomínat. A holky už mají první číslici sedmičku. Pořád jim to ale zpívá jak za mlada. Máme sebou Maxe, nejmladšího člena Fox cars clubu, tak po šesté zvedáme kotvy. Krouna, Borová, Polička (zde nás opouštějí Bednářovi), Svitavy. Maruška s Fandou jedou s námi.

     No a jak jinak.Večer altán. Něco grilovaného na zub, něco tekutého do hrdla po slunném dni a pár slov pro pohlazení duše na dobrou noc.